Výšlap na horu Pétursey

16. května 2016 v 23:26 | Lucie
Konečně jsem se vypravila na nejbližší horu Pétursey. Převýšení je sice jenom 275 m, ale mně to docela stačilo. Výstup mi trval skoro hodinu a dechu se mi místy nedostávalo. Občas jsem si taky říkala, jestli se neskutálím dolů, protože místy byl výstup opravdu příkrý a navíc tam byla suť z lámající se skály, a tak to podkluzovalo. Nakonec jsem ale stanula na vrcholu a byl to nejhezčí výlet v okolí Velliru.


Hora Pétursey byla před mnoha a mnoha lety ostrovem nacházejícím se v Atlantském oceánu, nyní je od jeho břehu vzdálena asi dva kilometry vzdušnou čarou. Nejspíš to zapříčinily povodně, při kterých voda valící se z ledovců posbírala spoustu kamenů, kusů skal, písku a hlíny a poponesla je tak daleko, že se pevnina rozšířila na úkor oceánu.


Pétursey z východu.



Samotná hora vznikla erupcí sopky pod ledovcem, když láva rychle tuhne díky okolní teplotě, ale nechtějte po mně, abych vám to vysvětlovala podrobně. Opravdu to není moje hobby :)

Jak můžete vidět na tomto videu, v dutinách skály hnízdí fulmaři. Neodvažuju se to překládat, ale jsou to příbuzní racků. Na videu jsem jich zachytila spoustu, moc se mě nebáli.



Povedla se mi i docela hezká fotografie.



I zde jsem po cestě kolem hlavní silnice č. 1 našla nepořádek.



V té proláklině uprostřed jsem stoupala k vrcholu.



Než jsem se k hoře dostala, musela jsem přelézt plot, který měl nahoře dvě řady ostnatého drátu. Seba mi výslovně zakázala kdekoli přelézat ploty, ale já jsem prostě neviděla žádný jiný způsob, jak se k hoře dostat. Po cestě zpátky jsem bránu objevila, ale směrem tam by to pro mě znamenalo další obcházení hory o kilometr, na což jsem náladu neměla. Počkala jsem, až vedle na silnici nepojede žádné auto, a ladně (čti humpolácky) jsem se přes plot dostala bez větší újmy.


Plot mi sahal výš než do pasu, ale povedlo se.



Ačkoli by se mohlo zdát, že po mechu se půjde příjemně, žádný extra zážitek to nebyl. Boty se mi bořily docela hluboko a dojít k hoře tak bylo náročnější, než mnohem delší cesta k plotu po silnici.



Nedaleko stezky, po které jsem stoupala vzhůru, byla jeskyně. Musím říct, že jsem ji ani neprozkoumala celou, protože představa několika desítek metrů skály nade mnou nebyla úplně příjemná.



Uvnitř jeskyně.



Pohled ven z jeskyně byl mnohem optimističtější. Vybrala jsem si skvělý den, kdy svítilo sluníčko a nefoukal vítr.



Konečně nahoře! Ani nevím, jestli je z fotografií poznat, jaká výška to byla. Na silnici vpravo zhruba v polovině, můžete vidět malou tečku - kamion.



Natočila jsem i video:



I v nehostinném prostředí sem tam rašil život (kromě trávy a mechu).



I tady je na silnici malá tečka - osobní automobil - a v pozadí vpravo začíná ledovec Mýrdalsjökull.



V jednom z kamenů jsem našla krásnou mističku, kterou asi vytvořila sama příroda, ale jak?



Pohled směrem na jih, vlevo můžete vidět Vellir, moje působiště.



A ještě trochu přiblíženě. Původně jsem tyhle fotky chtěla Sebě poslat, že by se jí asi mohly líbit, že ano, ale vyprdla jsem se na ni, na blbku.



Tady jsem na jednom z kamenů narazila na neonově zelený mech. Když jsme byly s Ivčou na jedné z přednášek o Islandu, mluvil tam o něm přednášející, že si nemyslel, že neonově zelená barva se dá považovat za barvu přírodní, ale na Islandu je možné všechno! Tady to tolik nevynikne, protože se příliš nerozrostl.



Když už jsem zmínila sestřenici Ivču, došlo mi, že jsem vám nejspíš neřekla, jak to vlastně dopadlo, když jsem se Seby ptala, jestli by mohla dorazit a pracovat se mnou. Bohužel to nakonec nevyšlo, hlavně kvůli neznalosti angličtiny. Snažila jsem se Sebu přesvědčit, že o večerech, kdy je třeba pomáhat při večeři a komunikovat s hosty, bych pracovala jenom já, a Ivča by pomáhala jenom dopoledne, když je člověk stejně zavřený v pokoji a s nikým nemluví, ale to víte, pro Sebu by to moc výhodné nebylo, protože ona ráda lidem rozkazuje, s čímž by u Ivči moc neuspěla, když by jí nerozuměla ani slovo :) Nakonec tedy dorazila studentka Karol z Německa. Nejspíš jsou v tom taky peníze, protože se studenty je to trochu jinak, např. první měsíc ani nemají celou výplatu, ale pouze v přepočtu zhruba 12000 Kč. A to se Sebě vyplatí!


Tady už jsem se vracela dolů a vyfotila jsem úsek, kde se mi nešlo dobře ani nahoru, ani dolů.



O kolik roztál sníh, než jsem se vracela zpátky.



Ze západu vypadá Pétursey zase úplně jinak a na vrcholu je ještě spoustu sněhu.



Z jihozápadu. Obloha nakonec vydržela modrá i po cestě zpátky, ačkoli ze severu se hnaly tmavé mraky.



Tady můžete vidět tři postavičky, mužné Islanďany, jak opravují plot. Ptala jsem se Seby, jak to vlastně chodí, když si chcete přivlastnit kopec pod horou Pétursey, ale nebyla mi schopná normálně odpovědět, tak jsem to nakonec vzdala. Řekla mi akorát, že Pétursey patří všem v okolí. Takže asi prostě jdete a ohraničíte si územi, které se vám zrovna líbí :)



Jihozápad. Zde je zajímavý hlavně předěl mezi zelenou a žlutou trávou. Docela jsem nad tím přemýšlela a pořád jsem tomu nepřicházela na kloub, až jsem se zeptala Seby a ta mi řekla, že v úrovni předělu je plot (já jsem ho z dálky vůbec neviděla), takže se tam pasou ovce a trávu vypásly, zatímco za plotem zůstala stará tráva z minulého roku a uschla. Záhada vyřešena.



Už jsem ale viděla podobný kopec, na kterém byla obrovská zelená hvězda s pěti cípy. Na to mi Seba řekla, že prý to majitelé něčím hnojí, aby tráva vyrostla rychleji. Asi nějaké poznávací znamení jejich farmy.


Tady už jsem měla zase na dohled svoje pracoviště a vpravo se krásně vyjímala skála Dýrholaey, nejjižnější místo Islandu.



Po cestě zpátky jsem šla kolem kopečku Eyjarhóll, o kterém se říká, že v něm bydlí skřítci a skrytí lidé. Oni teda bydlí skoro všude, ale tady mají vyloženě pré. Na jihu a východě bydlí hodní elfové, na severu a západě zlí a prohnaní. Když jsem si o Eyjarhóllu četla, odstavec byl zakončen větou: "Mnoho lidí vidělo jak příbytky skřítků, tak i je samotné." :) Kopec je opět sopečného původu a v dřívějších dobách ho oceán omlel tak, že je hezky zaoblený a nemá žádné ostré hrany.



A tímto článkem se rozloučím nejenom s horou Pétursey, ale i s celou jižní oblastí Islandu, protože se Sebou nebylo k vydržení, a tak jsem se jala přemístit se do vroucnějších krajin na západě země. O tom ale zase příště.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. května 2016 v 7:15 | Reagovat

Moc pěkná hora a výhled z ní! Tak držím palce, ať je západ lepší nežli jih.

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. května 2016 v 7:59 | Reagovat

Sice nesnáším výšlapy do kopců,ale miluju rozhledy, takže na tomhle místě bych asi byla hodně často. Ta mistička vznikla úplně normálně, erozí. Zřejmě v ní byl kus horniny měkčí než ten podklad a storočí dešťů jí úplně omlely. Ale co mne doazilo, byl ten přeočet toho minima který student dostane. 12000 Kč? Vždyť to je víc než je minimální mzda u nás! A  na ní vyžívá 70 % českých zaměstnanců!

3 Lucie Lucie | E-mail | Web | 17. května 2016 v 9:52 | Reagovat

[2]: No, jo, ale vyžívají tak v Česku, kde nejsou náklady 3x vyšší, že jo.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. května 2016 v 10:01 | Reagovat

[3]:No, hele, vem si, že pokud pracuje jen chlap, má minimální mzdu, ženská je na na mateřský která je spíš almužnou, mají jedno dítě ve škole a zaplatí za byt sakumprásk 6000 - 8000 Kč tak kolik jim zbude..... a to je tu sice levněji ale ve finále to vyjde stejně.

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 17. května 2016 v 13:18 | Reagovat

To jsou panoramata!:) Už se těším na příště :) Ať se ti tam líbí víc ;)

[4]: Mně teda mateřská a ani rodičovská  jako almužna nepřijde...

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. května 2016 v 13:23 | Reagovat

[5]: Tož to máš štěstí....

7 Akim Akim | E-mail | Web | 17. května 2016 v 13:41 | Reagovat

Překrásné okolí, to za všechny ty útrapy a nepříjemnosti se Sebou určitě stojí. :-P  :-D

8 Candyk Candyk | 17. května 2016 v 20:57 | Reagovat

Krásnej výhled, ten výstup za to stál :) Máš štěstí na počasí :)  Přeju lepší šéfovou v nové práci :-D

9 Alka Alka | E-mail | 18. května 2016 v 23:49 | Reagovat

Znovu jsem se vrátila k Tvému "co se jí na Islandu" - páč v telce se objevila reklama na skyr.
Dík Tobě ho ani nebudu zkoušet, byť reklama praví: málo tuku, hodně proteinů (to na mne nezabírá, jím raději chutně než zdravě :-P )a pak ještě, že chlapi po něm mají sílu, ženský krásu - to je hodně blbá reklama sama o sobě. Takže dík za info o skyru. Dám na Tebe. ;-)

10 Miloš Miloš | Web | 22. května 2016 v 16:10 | Reagovat

Ta hora úplně sváděla k výšlapu, já bych na ní šel nejpozději třetí den, pokud tedy bych měl od paní Seby volno :-)

Fotky jsou opravdu krásné a "racek" jako kdyby pózoval.

11 Lucie Lucie | E-mail | Web | 23. května 2016 v 0:46 | Reagovat

[9]: Ivča (sestřenice, jak chtěla jet se mnou) mi říkala, že v obchodě objevila skyr... :D Netušila jsem, že jsou na to i reklamy...! :D Já jsem ale neřekla, že není dobrej, ne? Jenom jsem řekla, že to není nic extra, že mi to připomíná náš tvaroh se zakysanou smetanou nebo tak něco.

[10]: Já jsem čekala hlavně na bezvětří, protože jsem nechtěla být sfouknuta dolů :-D

12 Alka Alka | E-mail | 23. května 2016 v 9:40 | Reagovat

[11]:Ta reklama běží asi týden - a ano: tvaroh se zakysanou smetanou není nic extra; proto dám na Tebe, najmě když ani netuším, kolik to tu stojí. tak asi tak. :-)

13 Lucie Lucie | E-mail | Web | 23. května 2016 v 15:35 | Reagovat

[12]: Nechali islandský ceny, jo? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.