Islandský pelmel

2. května 2016 v 19:58 | Lucie
Od včerejšího prvomájového odpoledne mám volno, a tak jsem se rozhodla sepsat pár dalších řádek. Tentokrát to bude víc různých informací v jednom článku, takže se připravte na všehochuť. Žádné políbení pod rozkvetlou třešní mě ale nepotkalo, a tak nečekejte žádnou peprnou story. Ne že by snad byl problém ve mně, ale na Islandu asi není moc třešní :)


Nejdřív bych zmínila, že vlastně ani nejsem ráda, že mám volno, a to protože mi to nikdo nebyl schopen říct dřív. Mám ráda, když si můžu den naplánovat a dělat si, co chci, ale dnes jsem počítala s tím, že jako vždy půjdu na 18. hodinu do práce, a tak jsem se tomu podřídila. Najednou se u mě zastavila Seba a řekla mi, že odjíždí pryč a vrátí se až zítra, tak ať si jdu pro něco k jídlu. Kdybych se nezeptala, ani by mi nejspíš neřekla, že volno bude i celý zítřek. Naštěstí jsem se zeptala, a tak vím, že ani zítra žádní hosté nedorazí.

Tahle laxnost se bohužel nevztahuje jenom na to, že mi nejsou schopní říct, jak bude vypadat můj pracovní týden. Poznala jsem to za poslední čtyři dny, kdy mi z nádržky od WC začala téct voda ven na podlahu. Za tři dny se na to Einar šel 3x podívat, ale nic neviděl. Voda zrovna netekla. Třetí den jsem se ale vrátila z práce a pod vodou jsem našla celou chodbičku, odkud voda natekla i do obou pokojů pod plovoucí (teď už doslova) podlahy. Zavolala jsem tedy Sebu, protože domlouvat se s Einarem je nad moje síly, a ta docela rázně promluvila ke svému muži, takže za hodinu se tu objevil nějaký starý pán, asi soused, jestli jsem to dobře odhadla, který se pokusil únik vody zastavit. Oba pak s Einarem beze slova odešli, ale věděla jsem, že něco lepili. Seba mi přišla říct, že nemám nádržku od WC napouštět do dalšího rána. Záchod jsem tedy zalévala z kýble a doufala jsem, že další den už to bude v pořádku. Bohužel. Einar s tím starým pánem nechali nádržku napustit a vítězoslavně odešli, načež jsem za pět minut slyšela vodu, tentokrát ale nekapala, nýbrž cákala. Takže jsem nádržku zase vypustila, zastavila vodu a šla to říct Sebě. Ta prý dnes, jak někam jede, koupí nějakou součástku. Tak jsem na to zvědavá. Nejenom že nemám teplou vodu, nakonec nebudu mít ani záchod.


Pokud mám mezi čtenáři nějakého instalatéra, možná by mohl poradit, jestli voda může téct těmi prasklinami? Mně totiž bylo řečeno, že to ten problém určitě není. Místo toho lepili šroubek, který je pod tím bílým krytem.



K těmhle ukázkám islandského přístupu k problémům se docela dobře hodí informace z jednoho článku, který jsem si dnes na internetu přečetla. Nadpis zněl "Zákaz přepracování narušil provoz letiště v Keflavíku". Říkala jsem si, že to asi nemám dobře přeložené, a tak jsem pro jistotu použila překladač, ale opravdu to bylo tak. Na islandském mezinárodním letišti zřejmě platí nějaký zákon nebo nařízení o tom, že člověk nemůže pracovat delší dobu, než je dáno, aby se nepřepracoval. Nějaký dispečer tak zavolal do práce s tím, že je nemocný a nemůže dorazit, a protože ostatní dispečeři byli po směně, nemohli za něj zaskočit ani oni, a tak se prostě letiště uzavřelo. Mnoho mezinárodních letů bylo odloženo nebo zrušeno, celkem se problémy týkaly 24 letů. Mně to teda přijde dost zvláštní, ale po třech týdnech tady už mě to nepřekvapuje tolik.


Letiště v Keflavíku. Já jsem tam přiletěla potmě a bála jsem se, že nestihnu navazující autobus, a tak jsem si letiště neprohlédla ani zevnitř, ani zvenku.



Když už jsem u toho mezinárodního letiště, chtěla jsem vám taky povědět, jak Seba tuhle obhájila islandskou dovednost, domluvit se všude na světě, protože skoro všichni umí anglicky. Já jsem se dočetla, že anglicky se na Islandu mluví hlavně proto, že rádia i většina televizních stanic jsou právě v této řeči, protože by se nikomu nevyplatilo filmy či seriály dabovat do islandštiny. Stejně tak veškeré učebnice ve školách jsou psané anglicky, a tak je to pro děti druhý přirozený jazyk už od útlého věku. Podle mě to není zrovna fakt, za který bych se jako Islanďanka styděla. Jenže Sebu jsem s tímhle svým vysvětlením z nějaké chytré knížky asi trochu urazila a turistovi, který se jí na to, jak je možné, že všichni mluví dobře anglicky, ptal, odpověděla, že je to proto, že skoro všichni Islanďané hodně cestují do zahraničí, a tak se chtějí domluvit.

To jsou ty její příběhy. Ona pořád něco vymýšlí. Jako třeba když se nějací hosté dlouho nevrací z procházky, už mluví o tom, jak jeden toho druhého určitě zabil a jak teď zakopává jeho tělo. Tyhle historky jsou ale aspoň vtipné a dokazují, že Češi a Islanďané opravdu mají podobný smysl pro humor (i pro ten černější). Vlastně bych vám asi mohla říct, že se Sebou už to není tak strašné, jako jsem psala v jednom z minulých článků. Jakmile jsem pochopila, že se věci musejí dělat podle ní, už ji tolik nerozčiluju, a tak nemá důvod mě pořád za něco hubovat. Spojila jsem se přes Facebook s jednou holčinou z ČR, která tady byla přede mnou, a potvrdila mi, že měla se Sebou taky pár výstupů. To mě uklidnilo, protože aspoň vím, že to není jenom mnou. Se Sebou teď tedy vycházíme dobře a dost často si něco vyprávíme. Myslím, že tyhle bohatší národy nikdy nepřestane udivovat to, jak je v porovnání se zdejšími cenami v Česku všechno levné. Nejvíc se vždycky smějí tomu, že pivo u nás stojí jenom euro, někde i míň.

Protože si většinou povídáme v kuchyni, vzpomněla jsem si, jak jsem tuhle neměla co na práci, protože si žádný turista neobjednal večeři, a tak jsem se poflakovala a čekala, až dopere pračka, abych mohla přendat prádlo do sušičky. Seba mě viděla a řekla mi, že jsem placená za to, abych něco dělala, tak ať si nějakou práci najdu, že mi nebude pořád říkat, co mám dělat. Jako příklad mi dala vyčištění trouby, a tak jsem se do toho pustila. No ani nevíte, jak jsem litovala. Železnou drátěnkou jsem si rozedřela prsty a prostředek k mytí mastných zapečených věcí nepomáhal ani trochu. Poctivě jsem tedy troubu drhla, zabralo mi to dvě hodiny čistého času, a to jsem se vykašlala na "strop", protože je tam nějaká ta topná spirála, a tak se tam nedalo pořádně dostat. Od té doby si dávám sakra pozor na to, abych vypadala zaneprázdněně, protože už nechci dostat podobnou práci :)


Tak takhle nějak to vypadalo, před a po.



Až si někdo bude hledat informace o zásuvkách na Islandu, doufám, že se mu najde tenhle článek. Všude totiž píšou, že zásuvky jsou stejné jako v ČR, a tak nepotřebujete žádný adaptér, což je pravda ale jen do určité míry. Já jsem si naštěstí vzala prodlužovačku i rozdvojku (teda rozdesítku :D ), ale jinak bych docela koukala, protože třeba fén do zdejší zásuvky nedostanu. Ačkoli se na první pohled zdají stejné, máte-li zástrčku kulatého tvaru, nedostanete ji do zásuvky, která je po stranách trochu zploštělá. Obrázky napoví víc. Každému ale radím: vezměte si na Island vlastní prodlužovačku, která má zploštělou zástrčku! Zásuvky na Islandu nejsou úplně stejné jako v ČR!


Česká zásuvka, do které se vejde cokoli.



Islandská zásuvka, která je po stranách zploštělá, a tak máte smůlu při zapojování mnoha zařízení.



Jak jsem vám vyprávěla, že se tady hodně práší, tak tuhle jsem ve svitu sluníčka vyfotila rozvířený prach. Je to fakt hrůza. Včera naštěstí pršelo, a tak je to hned lepší, ale jakmile několik dní neprší, jsou zdejší kamenité cesty tak prašné, že za autem se prach zdvihá až do výšky pěti metrů. Moje ubytování nemá zrovna neprodyšně utěsněná okna, takže mám v pokoji pořád nepořádek. Tuhle jsem si půjčila vysavač, ale druhý den už byl prach opět všude, takže na to tak nějak rezignuju. Beztak kovářova kobyla chodí bosa, tak co bych já, pokojská, uklízela vlastní pokoj, ne? :)




A protože se mě hodně ptáte na polární záři, dávám vám sem jeden obrázek z internetu, a to fotku polární záře z vesmírné stanice. Nejsem si jistá, jestli ještě budu mít příležitost vidět polární záři na vlastní oči. Na internetu existují různé předpovědi pro její pozorování, ale v květnu už je pravděpodobnost jejího spatření pouze na stupni 2 z 10, kde 10 znamená velkou pravděpodobnost. Možná se to ještě trochu změní, Seba říkala, že polární záři viděla i v půlce května, tak uvidíme. V srpnu by ale záře opět měla být na denním (tedy nočním) pořádku, a tak ji snad uvidíme, až si budeme užívat zdejší dovolenou.



A ještě video, na kterém můžete vidět nejenom polární záři, ale i bouřky a další zajímavosti. To vše opět z Mezinárodní vesmírné stanice: http://www.onenewspage.com/video/20160419/4312395/Stunning-NASA-Video-of-Northern-Lights-From-Space.htm
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. května 2016 v 20:35 | Reagovat

Vidíš, a zase s tou troubou jsem si tak trochu připadala jak tady ;-) . Jen se nejednalo o troubu ale hrnec kde byl tři dny zaschlý guláš a kuchyňskou výlevku. Vidět to tak ČOI tak to je pokuta jak sviňa .....

2 Candyk Candyk | 2. května 2016 v 20:38 | Reagovat

Tyjo tak s těma zásuvkama všude píšou kraviny. Nepotřebujete adaptéry .... a ejhle. A tak zasranou troubu, no fuj :) A jsem ráda, že se ti to s pani Sebou zlepšilo :-D

3 Miloš Miloš | Web | 2. května 2016 v 23:18 | Reagovat

Ta trouba je jak nová :)

Na cesty do zahraniční si vždy beru adaptér, který uprostřed má naši zásuvku a po obvodu 5 různých zástrček do zahraničních zásuvek. Dá se to koupit v obchodech typu Bauhaus a zatím všude některá ze zástrček byla použitelná.

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. května 2016 v 0:26 | Reagovat

Je fajn, že už si líp rozumíte. Jen nevím, jestli je to samo Sebou :-)

5 Stanislava Korbelová Stanislava Korbelová | E-mail | 3. května 2016 v 17:48 | Reagovat

Lucko, je to moc krásné čtění,jsi statečná a odvážná holka. Fandím Ti. Odkaz na blog mám od babi, stále na tě myslí a modlí se za Tebe.Když to dočetla, tak měla slzy v očích. Držím palce. :-)  :-)

6 Akim Akim | E-mail | Web | 3. května 2016 v 19:00 | Reagovat

Koukám, že tam válčíš, jak můžeš. :-P  :-?  ;-)  :-)

7 Alka Alka | E-mail | 3. května 2016 v 19:31 | Reagovat

Když Sebu a Einara rozveselilo, kolik tu stojí pivo, tak jim řekni, kolik je tady průměrná mzda a průměrný důchod; čekám, že se smíchy klepne a budeš mít vystaráno... ;-)

8 Lucie Lucie | E-mail | Web | 3. května 2016 v 20:03 | Reagovat

[1]: Fuj, to ti teda nezávidím. Ty už tam děláš dlouho? Docela tě obdivuju, protože já už tohle fakt nikdy dělat nehodlám :-D

[2]: Viď? Jako sice je hodně podobná, ale některý věci tam prostě nedáš. Já jsem měla štěstí, že zástrčka na prodlužovačce tam šla, jina bych byla ztracená. Třeba samotná rozdvojka mi tam strčit nejde.

[3]: Byla jako nová. Teď už je zase den ode dne hnusnější :/ Když nás všichni ujistili, že zásuvky jsou stejný, tak jsem to neřešila, víš co :)

[4]: :D samozřejmě je to hlavně moje zásluha! :-P Ale nevím, jak dlouho to vydrží, protože jsem se v agentuře ptala na něco ohledně výplaty a oni přišli na to, že mi ji asi neposlali dobře, takže nejspíš zase dostanu :D

[5]: Dobrý den, díky za návštěvu blogu! Babičku pozdravujte. Snad jí ty články ukážu i s barevnýma fotkama, to by to hned vypadalo líp.

[6]: Pořád něco, ale je fakt, že aspoň mám o čem psát na blog.

[7]: Jéé, to je výbornej nápad! :-D

9 marie marie | E-mail | 3. května 2016 v 20:48 | Reagovat

Lucko trouba je super :):)můžeš vzít i tu mojí(až přijedeš) :-D  :-D                                        Držíme ti pěsti a myslíme na tebe pa :-)

10 VendyW VendyW | 3. května 2016 v 22:19 | Reagovat

[8]: Tak půl roku, nemůžu najít práci, tak mám brigádu tady přímo ve vsi. Aspoň něco.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.