Glymur - druhý nejvyšší vodopád na Islandu

12. srpna 2016 v 1:05 | Lucie
Kdybych přijela na Island před rokem 2011, řekla bych vám, že jsem navštívila nejvyšší islandský vodopád. Toho roku se ale svět dozvěděl, že na Islandu se kvůli tání ledovců vytvořil vodopád, který je ještě vyšší. Zatímco Glymur se chlubí délkou 198 m, nově vytvořený vodopád na ledovci Vatnajökull je vysoký 228 metrů. Dnes vám tedy přináším fotky a video z druhého nejvyššího vodopádu na Islandu.
 

Duha na Islandu

7. srpna 2016 v 22:14 | Lucie
Protože jsem nenavštívila příliš vodopádů, neměla jsem možnost vidět na Islandu pořádnou duhu. Jednu už jsem vám sice ukazovala v dávném článku, ale nedá se srovnávat s tou, která se nám nad hlavami vytvořila včera.

Soukromý bazén, islandské ledovce a dárky

5. srpna 2016 v 19:43 | Lucie
Tohle je nejspíš jeden z posledních článků před dovolenou, která mi začne přesně za dva týdny. Už jsem vyčerpala zásoby fotografií, které jsem vám chtěla ukázat, a každý den je tak rutinní, že nemám ani o čem psát. Pokud se tedy nenaskytne nic zajímavého, ozvu se nejspíš až po dovolené, ze které určitě vzejde několik článků nabitých fotkami i informacemi.
 


Zase jednou u řeky

30. července 2016 v 18:42 | Lucie
Jedna z nejhezčích procházek. Tentokrát k jiné řece, než je Hvítá, ale její jméno jsem nenašla. Do Hvítá se po chvíli vlévá, aby spolu s dalšími přítoky dopluly až do Atlantského oceánu.

Videoklipy natáčené na Islandu

28. července 2016 v 1:00 | Lucie
Protože se na Islandu často natáčí, napadlo mě, že si kromě mých fotografií můžete zdejší krajinu prohlédnout i na videích. A protože filmy vám sem nahrát nemůžu, ukážu vám aspoň pár hudebních videoklipů, takže si rozšíříte i obzory v oblasti hudby. Samozřejmě musím začít zpěvačkou Björk, která je známá celosvětově, ačkoli pochází z malého islandského národa. Ve videu jezdí ve škodovce :)

Před a po na Islandu

21. července 2016 v 20:25 | Lucie
Mám pro vás pár fotek "před a po" :) Na první dvojici fotografií vidíte, jak moc se dokáže změnit pohled z okna, když se na obloze objeví o něco víc mraků. Někdy je mi hostů líto, že hory v dálce ani nevidí. Na druhé straně je to to samé s ledovci. Při dobré viditelnosti můžete spatřit krásné bílé oblé kopečky v dáli, ale jakmile je zataženo, jsou vidět jenom nejbližší hnědé kopce.

Plánování dovolené na Islandu

18. července 2016 v 1:08 | Lucie
Včera a dneska jsem si konečně užila volno, které jsem neměla skoro měsíc. Musím říct, že spojení rutinní práce a žádného volna je pro mě docela k zbláznění. Doslova. Včerejšek jsem tedy strávila lenošením, ale dneska jsem se pustila do plánování dovolené, která mě už za měsíc - až skončí můj pracovní pobyt - čeká. Naplánovat 8 dní mi zabralo 6 hodin a hrabalo mi z toho stejně, jako mi hrabe z nekonečného povlíkání postelí.

Odfouknutý statek a tvorba příjmení

7. července 2016 v 18:33 | Lucie
Ol a Sig mi vyprávěli o jednom statku, který se nachází asi tři kilometry od našeho guesthousu. Tedy... o bývalém statku. Jednoho dne vítr foukal tak silně, že ze stavení nic moc nezbylo. Kousky plechů se válely v okruhu kilometru a dodnes se dají menší části najít. Majitelé se k úklidu asi nechystají. Pro mě to aspoň byla procházka s novým cílem.

Nejsou všichni Islanďané příbuzní?

4. července 2016 v 1:42 | Lucie
Nedávno jsem četla zajímavý článek o mobilní aplikaci, která se na Islandu rozmohla hlavně mezi mnoha mladými lidmi. Jedná se o snadný způsob, jak zjistit, jestli jste se na baru nezakoukali do svého příbuzného.

Dopis bez adresy, údržba silnic na Islandu a vnučky

28. června 2016 v 21:47 | Lucie
Dnešní článek bude takovou změtí různých informací, ale doufám, že i tak pro vás bude zajímavý.

Islandští koně a zahradnictví

22. června 2016 v 20:43 | Lucie
Na jedné z procházek se mi konečně dostalo možnosti popovídat si s islandskými koníky. Sice jsem si nevzala foťák a sluníčko svítilo přímo proti mně, ale přesto pro vás mám pár fotek. Koně z Islandu nezůstali své pověsti nic dlužni - jsou považovaní za hodná a přátelská zvířata, kterých se turisti nemusí bát. I tak jsem si zachovala určitý respekt, protože byli v přesile :)

Bazén v Borgarnes

16. června 2016 v 22:52 | Lucie
Jednoho slunečného dne, kdy jsme ještě neměli tolik hostů, jsme se vypravili do nejbližšího města Borgarnes, kde jsme navštívili tamější bazén. Sig a Ol za mě zaplatili vstupné, které bylo něco přes 100 Kč. Platí na celý den, takže žádná časová omezení, jak jsme na to zvyklí v Česku. Za menší příplatek si můžete jít zacvičit do fitness centra.

Cesta od Hraunfossaru na západ

9. června 2016 v 17:25 | Lucie
V minulém článku jsem vám ukázala dva krásné vodopády a prozradila vám, že další zajímavosti byly k vidění i po cestě zpátky. Dnes vám tedy ukážu spoustu fotografií z asi 30km cesty zpátky do Guesthouse Hvítá.

Vodopády Hraunfossar a Barnafoss

4. června 2016 v 19:08 | Lucie
Protože mám skvělé zaměstnavatele, vzali mě nedávno na výlet k vodopádu Hraunfossar. Jde tedy spíš o soustavu vodopádů, protože voda nepadá pouze z jednoho místa, nýbrž si cestu proklestila lávovým polem, které vzniklo po výbuchu sopky pod ledovcem Langjökull. Skála je pórovitá, a tak voda neteče na povrchu země, ale protéká dírami ve skále a na konci své cesty tvoří kaskády a vlévá se do řeky Hvítá.

Procházka kolem řeky Hvítá

2. června 2016 v 17:26 | Lucie
Musím přiznat, že počasí na západě ostrova vůbec není ideální. Na jihu byla většinu dní modrá obloha a pršelo opravdu zřídka. Tady je obloha pořád zatažená, a když neprší, tak aspoň fouká silný vítr. Při první příležitosti jsem tedy využila polojasného počasí a vyrazila na procházku.

Když se vydáte do ciziny

28. května 2016 v 12:05 | Lucie
Když se na delší dobu odstěhujete od svých bližních a změníte od základů svůj život, zjistíte, že vás nejvíc ze všeho trápí jedna věc. Najednou je mezi vámi a ostatními, které jste zanechali doma, propast. Vy totiž zažíváte každý den něco nového, vidíte nové věci, potkáváte nové lidi, prožíváte nové situace a všechno kolem je pro vás ohromující a skoro nevstřebatelné, zatímco všichni z vaší rodiny, vaši přítelové a přítelkyně, vaši přátelé, vaši kolegové a vaši další známí žijou dál své životy, které - přiznejme si to - běží v určité rutině, ve které sotva postřehnou, že jste daleko od nich.

Řeka Hvítá a Češi v akci

26. května 2016 v 20:20 | Lucie
Se Sig jsme nedávno jely nakupovat do nejbližšího městečka Borgarnes, do kterého se z jihu (z Reykjavíku) dostanete po mostu přes záliv Atlantského oceánu, jenž se nazývá Faxa. Fjord, jenž se v tomto zálivu náchází, se jmenuje Borgar. Voda je v Borgarnes tudíž klidná a nerozbouřená. Most nyní opravujou, a tak jsou tam semafory a je otevřený jenom jeden pruh. Snad opravy dokončí před sezónou, která bude rekordní v počtu turistů. Skoro každý, kdo na Island dorazí za turismem, si půjčuje auto od některé z mnoha společností, které se pronájmu vozidel věnují. Islanďané tudíž nával turistů registrují i na silnicích, hlavně tedy na okružní silnici č. 1, která se právě line i přes Borgarnes.

Guesthouse Hvítá

21. května 2016 v 23:36 | Lucie
Nyní pracuju v Guesthouse Hvítá [kvítau] na západě Islandu. Moji zaměstnavatelé se jmenují Ol a Sig. Je jim přibližně něco přes šedesát let, ale nejsou to takoví zaprděnci jako byla Seba. Jsou zcestovalí a chytří a zajímají se o dění ve světě. Sig byla dříve letuškou a procestovala spoustu v té době nebezpečných zemí. Ol je kuchař a pracoval i v nějaké známé restauraci, jejíž jméno jsem nepochytila, kde musel vařit pro více než sto lidí.

Jak jsem musela z hodiny na hodinu vypadnout

17. května 2016 v 22:55 | Lucie
Beru to trochu jako osobní prohru, že jsem nedokázala se Sebou vyjít a zůstat ve Velliru až do konce svého pobytu na Islandu (což je konec srpna), ale na druhou stranu se aspoň podívám jinam a poznám nové lidi. Pochybuju, že se někdo může chovat hůř než Seba, takže cokoli musí být pouze změna k lepšímu. A jak že se ten můj odchod vlastně odehrál?

Výšlap na horu Pétursey

16. května 2016 v 23:26 | Lucie
Konečně jsem se vypravila na nejbližší horu Pétursey. Převýšení je sice jenom 275 m, ale mně to docela stačilo. Výstup mi trval skoro hodinu a dechu se mi místy nedostávalo. Občas jsem si taky říkala, jestli se neskutálím dolů, protože místy byl výstup opravdu příkrý a navíc tam byla suť z lámající se skály, a tak to podkluzovalo. Nakonec jsem ale stanula na vrcholu a byl to nejhezčí výlet v okolí Velliru.